Lam Sai Wing pocházel z Pingjau v okrese Naamhoi, v provincii Gwongdung v jižní části Číny, kde se roku 1860 narodil. Vyučil se řezníkem, několik let pracoval na jatkách, a proto ho dodnes v jižní Číně znají jako Řezníka Lama.
Umění kung fu se v rodině Lam předávalo z generace na generaci. Lam Sai Winga zpočátku učil jeho dědeček Lam Guei Chung, pokračoval u několika dalších učitelů, až se nakonec ve dvaadvaceti letech stal žákem tehdy již proslulého Wong Fei Hunga, po jehož boku studoval kung fu více než dvacet let.
Kung fu ho zaujalo natolik, že se kromě samotného cvičení rozhodl toto bojové umění také učit. Založil úspěšnou školu, kde své žáky vyučoval Hung-Ka. Za dobu jeho kariéry se našla řada učitelů bojových umění, kteří si jeho kung fu chtěli zkoušet.
Existuje velké množství historek, které hovoří o neporanitelnosti Řezníka Lama.
Jednou se do Lam Sai Wingovy školy přihlásil důstojník japonské námořní flotily, přeborník v zápase jiu jit su. Chtěl si vyzkoušet Lam Sai Wingovo kung fu, a tak neřekl nic o sobě ani o svých znalostech bojového umění. Asi po měsíci studia řekl mistrovi, že kung fu nemůže v opravdovém boji fungovat, když se sestavy cvičí tak pomalu. Napadl Lam Sai Winga, chytil ho za přední nohu s úmyslem strhnout ho k zemi, načež Lam Sai Wing vykročil zadní nohou dopředu a technikou tygřích drápů protivníka knockoutoval. Ohromený Japonec se omluvil a pozval Lam Sai Winga na svou loď. Za salutování celé posádky nechal na jeho počest vypálit čestnou salvu.
Lam Sai Wingovi se doneslo, že jakýsi mistr, proslulý svým železným předloktím, pomlouvá jeho kung fu. Vypravil se do jeho školy, strhnul vývěsní štít a rozlomil ho na dva kusy. Rozzlobený učitel vyzval Lam Sai Winga na souboj. Po výměně několika úderů a bloků předstíral Lam Sai Wingův soupeř pád a ze země zaútočil kopem ze strany. Lam Sai Wing se však nenechal zaskočit a nůžkovým blokem zlomil protivníkovi nohu. Poražený učitel namísto pomlouvání kung fu Lam Sai Winga začal propagovat své přípravky tradiční čínské medicíny dit dar, protože dokázaly vyléčit zlomeniny způsobené Lam Sai Wingem. Povedlo se mu tak vydělat množství peněz.
Asi nejslavnější je však boj Lam Sai Winga v divadle Loksin. Lam Sai Wing a pár jeho žáků se ocitli v pasti konkurenčního učitele bojových umění, kterému majitel bez Lam Sai Wingova vědomí předal místo bezpečnostní ochrany divadla, které bylo do té doby zastávané Lamovými lidmi. Na skupinku žáků Lam Sai Winga se vrhla přesila několika set lidí, ozbrojená tyčemi. Žáci Lam Sai Winga vyvázli s drobnými poraněními. Z protější strany asi osmdesát lidí utrpělo vážná zranění a bylo odvezeno do nemocnice. Lam Sai Wing vyšel z bitky bez zranění.
Vláda ihned vypsala vysokou odměnu za jeho dopadení, a tak byl Lam Sai Wing po nějakou dobu nucen skrývat se v sousední provincii. Nazpět se vrátil až po založení Čínské republiky.
Stejně jako jeho učitel Wong Fei Hung, začal Lam Sai Wing vyučovat bojová umění v armádě. V raném období Republiky byl jmenován hlavním instruktorem bojových umění kuomintangské armády v provincii Gwongdung.
Kolem roku 1926 přijal Lam Sai Wing nabídku předsedy hongkongské asociace řezníků na místo učitele bojových umění a přestěhoval se do Hongkongu, kde založil Jižní centrum pohybové kultury. Lam Sai Wing učil své žáky všem svým dovednostem a snažil se kung fu přizpůsobit době, ve které žil. Stal se vzorem pro mnoho dalších mistrů kung fu.
Lam Sai Wing k původnímu systému hung ka kung fu přidal např. první sestavy ve dvojici - gung ji deui chaak beze zbraně a se zbraní tyč osmi trigramů pátého syna.
Lam Sai Wing je také autorem třech unikátních poučných knih o hung ka kung fu, ve kterých vysvětluje tři formy stylu hung ka - gung ji fok fu kuen, fu hok seung ying kuen a titsin kuen.
