Login

Čchi kung a kung-fu

     Čchi kung (vnitřní kung-fu) je jedním z největších úspěchů Číny. Je to umění, které má v Číně tisíciletou historii a je to způsob ke zlepšení zdraví, dlouhověkosti a hlavně získání velké síly v kung-fu (bojovém umění). "Čchi" znamená energie, "kung" znamená práci, umění,.... Spojení obou slov pak vyjadřuje "rozvinutí cirkulace energie". Umění čchi kungu bylo do nedávna přísně tajné a těžko dosažitelné pro širokou veřejnost. Každá škola totiž považovala umění čchi kungu za svůj poklad: zdraví a dlouhý život - to jsou hodnoty, které se nedají prodat za peníze. Proto se mnoho mistrů nechtělo o tento poklad podělit. Dalším důvodem pro utajenost čchi kungu je fakt, že toto umění je velmi těžké k pochopení a vůbec fyzicky náročné. Mnoho cviků se provádí v nízkých postojích a silové pohyby se slaďují s dechem. Zákonitě tady se u většiny cvičenců projeví slabost a malá trpělivost, které jim neumožní dostat se do hloubky tohoto umění. Obrovské nároky, které trénink čchi kungu vyžaduje, jsou tím nejlepším testem, přes který projdou opravdu jen ti nejlepší. Je třeba podotknout, že pokud jsou cvičení prováděna nesprávně, tak mohou být paradoxně pro cvičence nebezpečná. O nejpokročilejší sestavě našeho systému Tid Sin Kuen (Železné vlákno) se traduje, že někteří cvičenci provádějící sestavu nesprávně, pociťovali silnou bolest na hrudníku, zvraceli krev. Správně cvičící dosáhl toho, že jeho tělo se stalo na povrchu "pevné jako ze železa" a "uvnitř měkké jako hedvábí". Mnoho tajemství čchi kungu se předávalo zpravidla pouze pokročilým (léty prověřeným) studentům nebo přímým příbuzným. Mnoho mistrů věřilo, že pokud zachovají větší tajemnost kolem cvičení čchi kungu, tím hodnotnější a drahocenější bude.

     Rozvoj čchi kungu ve slavném Šaolinském klášteře je spojován s osobou indického kněze Bodhidharmy (Ta-Mo), který přišel do Číny kolem roku 526 šířit buddhismus. Když Bodhidharma dorazil do chrámu Šaolin, zjistil, že mniši jsou v celkově špatné fyzické kondici, jelikož měli málo pohybu. Odebral se tedy do ústraní a o problému meditoval 9 let. Během této doby napsal dvě knihy: I-ťin-ťing (Kniha o rozvoji svalstva) a Si-suej-ťing (Kniha o očistě dřeně), což byl základ čchi kungu. Jakmile začali mniši praktikovat tato cvičení, zjistili, že nejen zlepšili své zdraví, ale také výrazně zesílili. Když byl tento čchi kung dosazen do forem bojového umění, zvýšil účinnost jejich technik. Do té doby byl trénink kung-fu omezen jen na svalovou sílu. Díky tomu čínská bojová umění vstoupila do nové éry a začala zdůrazňovat vnitřní trénink. Šaolinský klášter byl tak uznáván jako jedna z nejvyšších autorit v čínském kung-fu. Klášter Šaolin se začal později politicky angažovat proti vládnoucí dynastii Čhing a ta jako hrozbu nechala klášter vypálit a většinu mnichů povraždit. Ti, kteří uprchli, začali šířit šaolinská bojová umění mezi lid, aby bojoval dál proti vládnoucí dynastii.

      Díky pochmurným historickým událostem v Číně budete dnes obtížně hledat mistry se znalostmi vnitřního kung-fu. Nejenom poslední nepopulární vládnoucí dynastie Čching (1644-1911), ale i komunistická vláda hlavně v době kulturní revoluce tvrdě potlačovali vše tradiční, kde shledávali hrozbu.  Samozřejmě i vývoj zbraní od sečných ke střelným, rozhodně smazal rozdíl ve znalosti hloubky kung-fu. Dnes v moderní Číně, kdy se tato umění mohou opět svobodně šířit, naráží na další bariéru - nezájem mladých lidí, je zajímavější západní styl života než velice namáhavá tradiční umění.

     Nejvýznamnějším vlivem vzniku čchi kungu na čínská bojová umění byl rozvoj emocionálních kvalit jako je trpělivost, odolnost, vytrvalost, koncentrace a disciplína. Navíc byla morálka zlepšena takovými kvalitami jako je skromnost, respekt, loajalita. Šaolinští bojovníci byli v Číně všeobecně uznávaní jako vzor spravedlnosti. Jedním z hlavních důvodů, proč rodiče posílají své děti do škol kung-fu, je naučit se sebekázni. Skrze cvičení se děti naučí odpovědnosti, trpělivosti, vytrvalosti, respektu pro kulturu a tradici. A co je nejdůležitější: vyvíjí sílu vůle, která je podstatná pro dosažení jakéhokoli cíle. To jsou všechno faktory, které lze uplatnit v běžném životě (ve škole, v zaměstnání,...).

     Adepti čínského kung-fu, kteří dobře ovládali umění čchi kungu, dokázali vyvinout nezvykle vysokou sílu. Toto bylo životně důležité za starých časů (před příchodem střelných zbraní), kdy výsledek boje byl závislý na individuální síle a technice. Ti nejlepší byli respektováni jako vzor a hrdinové. V dřívějších dobách nejlepší mistr kung-fu dokázal prorazit prsty břicho krávy, malíkovou hranou useknout hlavu krávy, pěstí rozdrtil hrudník lva,....

      Když čínská bojová umění dorazila na Západ, došlo v předávání znalostí k oddělení vnějšího kung-fu od vnitřního: kvůli utajení, odlišné kultuře, modernímu životnímu stylu. To učinilo trénink neúplným. Mnoho západních cvičenců čínského kung-fu se naučilo pouze zevní trénink, někteří se ani o naučení vnitřního aspektu nesnažilo nebo ze strany čínského mistra jim to bylo zatajeno. Velké množství těchto adeptů používá kung-fu jen za způsob, jak se obohatit. Někteří z nich tvrdí, že kung-fu není účinné nebo začali kombinovat vnější kung-fu s moderními západními bojovými sporty a moderními způsoby posilování.

     Nesmíme zapomenout na fakt, že umění čchi kungu se úspěšně využívá k léčitelským účelům. V naší škole je čchi kung využíván v Dit da medicíně (energetické masáže), která se předává mezi generacemi spolu s bojovým uměním, neboť kung-fu a čínská tradiční medicína patří k sobě. Jde o velmi funkční systém léčby různých zranění, ale i chronických bolestí, onemocnění kloubů i pohybového aparátu.

 

 
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Hledat